Důsledky genderové (ne)rovnosti v 21. století lze stále spatřovat v celé řadě oblastí. Rozdíly v přístupu k mužům a ženám se projevují v odlišném odměňování, kdy stále platí, že žena za tutéž práci získává menší mzdu, než muž. Rovněž zastoupení žen ve veřejném životě je významně nižší, než u mužů.

Pojem GENDER je označení osobní identity jedince a jeho společenské role ve vztahu k maskulinitě a feminitě. Gender je označením toho, do jaké míry se jedinec cítí být mužem či ženou. S pojmem gender jsou spojeny také ustálené genderové role neboli způsoby očekávaného chování jedinců, na základě jejich pohlaví. 

Příklady takovýchto ustálených názorových genderových stereotypů:

• žena patří za plotnu,

• ženy nepatří do veřejných funkcí,

• muž musí živit rodinu aj.

Genderové role mohou být značně odlišné v rámci jednotlivých kultur, typickým příkladem je odlišné vnímání role žen a mužů v arabské kultuře a v zemích západní Evropy. Rovněž dochází k jejich proměnách v čase. Například ve Spojených státech amerických se v 50. letech 20. století podílela na ekonomickém zabezpečování rodiny zhruba třetina žen, zatímco na konci 20. století to byly téměř dvě třetiny (60 % žen ve srovnání se 75 % mužů)

V moderní době, v 21. století, se hlásají postoje rovnosti mužů a žen. Přesto však je genderová nerovnost dosud běžná i ve vyspělých ekonomikách. Nejčastěji se genderová nerovnost projevuje mzdovou nerovností, tedy tím, že ženy na stejné pozici jako muži vydělávají v průměru méně než ženy.

Níže si můžete stáhnout výsledky výzkumu realizovaného organizací Transparent z.s. v rámci projektu Switch (2020). Výzkum byl zaměřen na Zkušenosti trans a nebinárních osob se zdravotnickými a psychologickými službami.

Kdo jsou trans* lidé

Transgender (zkráceně trans) osoba je taková osoba, jejíž skutečný gender se neztotožňuje s tím, který jí byl určen po narození. Patří sem jak trans ženy, tj. ženy, které byly po narození prohlášeny za muže, nicméně v průběhu života si uvědomily, že muži nejsou; a také trans muži, tj. muži, kteří byli po narození prohlášeni za ženy, ale s tímto přiděleným pohlavím se neztotožňují.

Můžeme se setkat i s termínem "transsexuál", od kterého se ovšem upouští, jelikož odkazuje na změnu pohlaví (o kterou ne každá trans osoba stojí) nebo na sexuální orientaci, se kterou transgender identita nemá nic společného (trans lidé mohou mít jakoukoli sexuální orientaci). Posun směrem k terminologii užívající slovo gender ukazuje na sociální vnímání role "pohlaví" či genderu, nikoli biologickou danost, kterou lze změnit čistě chirurgicky či hormonálně.

Hvězdičku za označením trans* píšeme ke znázornění škály genderových identit – termín trans* tedy zahrnuje trans i nebinární lidi.

Nebinární lidé nezapadají vůbec nebo zcela do kategorie muž či žena. Patří sem lidé s fluidním genderem (tzn. genderovou identitou měnící se v průběhu života), lidé s více gendery najednou, lidé s genderem, který není ani mužský ani ženský, nebo lidé, kteří žádný gender vůbec nemají.

Podle odhadu je v ČR 1,43% dětí a mládeže identifikujích se jako transgender. To je zhruba celkem 14 173 transgender žáků a žákyň, z toho 7 804 na 1. stupni a 6 589 na 2. stupni. Průměrně jsou na 1 škole 3 děti a v 1 třídě je jich 0,3. Je nezbytné začít toto téma integrovat v rámci práce s kolektivem ve škole a vyjít vstříc potřebám trans studujících.

Protože je transgender i nebinární identita vrozená, může dojít ke coming-outu v době, kdy ještě dotyčná osoba navštěvuje školu. Protože se často jedná o situace, kdy je člověk mladý, je přístup okolí o to důležitější, jelikož děti a mládež jsou zranitelnější než dospělí.

Stejně jako na pracovišti, tak i ve škole je potřeba respektovat přání transgender a nebinárních studujících ohledně toho, jak coming-out proběhne. Vyučující by měli dotyčnou osobu podpořit a sledovat, jestli ve třídě nebo ve škole nenastává šikana. Vhodné také bývá zařazení vzdělávacích programů o transgender a nebinární identitě, na základní a střední škole například v hodinách občanské nauky.

Někteří žáci, žákyně či studující během tranzice žádají o osvobození tělesné výchovy z důvodu, že jim v této fázi není příjemné sportovat mezi spolužactvem určitého genderu. Na jednu stranu jim to může přinést úlevu a zabránit prohlubování dysforie, na druhou stranu hrozí, že budou vyřazeni*y ze sportovních aktivit obecně.

Na některých, převážně vysokých, školách existují LGBT+ kluby, které sdružují student(k)y se zájmem o tuto problematiku. Pro transgender a nebinární osoby mohou být takovéto kluby důležité pro hledání vzájemné podpory a pro získání znalostí nad rámec výuky.

Vzhledem k tomu, že velké množství trans osob se stále setkává s odmítáním, předsudky a šikanou, vyskytují se u nich také v častější míře psychické problémy, které mnohdy mají fatální důsledky, jako jsou sebevraždy či pokusy o ně.

Níže je ke stažení publikace "Rozvoj duševní pohody u transgender klientů"